Jít či nejít k psychologovi , terapeutovi nebo poradci? aneb Moje osobní vyznání „léčbě slovem“

Nezřídka se setkávám s názorem, že návštěva psychologa, terapeuta či poradce za účelem řešení životních problémů, je ještě stále brána jako „osobní selhání jedince“. Jako něco, co dělají jen slaboši nebo duševně nemocní lidé, protože normální člověk si pomůže (nebo musí pomoci) sám.
Snad u nás není ještě rozšířené hledat odbornou pomoc, když se dostaneme do životních problémů, s kterými si nevíme rady a dělají nám v životě neplechu.  Ale snad to může být i tak, že nás v možnost hledat pomoc či laskavou podporu ze strany psychoterapeuta nenapadne.

    A co znamená „léčba slovem“  – tedy psychoterapie pro mě osobně?

Považuji ji za nástroj, jak pracovat na zlepšení zdraví, a tím i na zkvalitnění života. Vím, že mi může významně pomáhat nacházet zdroj vnitřní síly, díky kterému lépe zvládnu těžkou životní situaci. Mohu tak řešit partnerské, pracovní či výchovné problémy, hledat duševní podporu ve chvílích, kdy se cítím „mizerně“.  Terapii bych využila i tehdy, kdy se necítím nijak zle, jenom mám pocit, že mi něco chybí. Někdy mi pomůže i cílená rada, jindy se zase jen potřebuji „vypovídat“ nebo za pomoci druhého poznat další tajemná zákoutí sama sebe. Díky rozhovoru s odborníkem mohu zkrátka v bezpečném prostředí popsat, co mě trápí, svěřit se s tím, co bych nikdy nikomu neřekla a neposlední řadě najít někoho, kdo mi naslouchá a snaží se mi porozumět.

Vše výše zmíněné bych Vám ráda nabízela i v rámci našich společných setkání. Samozřejmostí je laskavý a bezpečí vytvářející přístup, naprostá diskrétnost, mlčenlivost o klientovi, poctivý a profesionální přístup k práci s oproštěním od jakéhokoli osobního zájmu, kromě pomoci samé.

Více MOJE SLUŽBY