Jak nejlépe léčit otevřené zlomeniny srdce?

Malý příběh o paní Zlomené a panu Nespokojeném
…Seděla a plakala. Stále dokola se ptala sama sebe:“PROČ??? Tolik jsem toho pro něj udělala, máme spolu krásné děti. A on to všechno jen tak zahodí pro nějakou jinou.“
     Nějakou dobu se trápila. Bolelo to. Její srdce hledalo řešení. Byla zlomená životem.
     Toužila po někom blízkém. A potkala jednoho dne pana Nespokojeného. Měl doma manželku a děti. V poslední době měli hodně starostí, malé dítě, hypotéku, oba dva byli velmi pracovně vytížení, neměli na sebe tolik času, zkrátka, jejich vztah procházel velkou zátěžovou zkouškou.

    Paní Zlomená a pan Nespokojený to dali dohromady…

 …Manželka pana Nespokojeného seděla a plakala u mě v poradně. Zjistila, že její muž utěšuje paní Zlomenou.   Stále dokola se ptala sama sebe: „PROČ??? Tolik jsem …

     …a jak to bylo dál?
    (Pokračování příběhu se dozvíte na konci textu, ale nepředbíhejme:-)
S podobným příběhem jste se jistě ve svém životě již setkali nebo jej znáte z vyprávění.  Původní vztah zevšední, vázne komunikace, partner či partnerka jsou v zajetí každodenních starostí, které musí zvládnout a v kolotoči všedních dní si nestačí ani všimnout, že druhý je nespokojený. Pak stačí příležitost a začíná příběh o třech až čtyřech dospělých a nezřídka i několika dětských aktérech a dalších mnoha osobách ve vedlejších rolích.

     Na konci může být velký karambol
     Smutné je, že většinou tyto příběhy nekončí příliš šťastně.
Nezřídka si nespokojený partner včas uvědomí, že přeci jen mu jsou bližší ti, kdo na něj čekají  doma. Pokud k uvědomění, co je pro něj v životě důležité, dojde včas, šance, že se může vše velmi pokojně vyřešit, se tím zvyšuje. Problém nastává, pokud se věci nechají zajít příliš daleko nebo se opakují. Vzniklá situace může skončit pro všechny zúčastněné velkým životním karambolem.

     Vztahy bývají někdy křehké a my lidé chybující
     Vztahy bývají někdy velmi křehké, my lidé chybující a slastná chvíle s milenkou či milencem, kdy si opět připadáme více žádaní a užiteční, bývá často opojná. V tu chvíli se nechováme standardně, jsme jakoby ve stavu „změněného vědomí“.
Na druhou stranu – jen málokdo nemá v takové situaci výčitky svědomí. Neodbytně se derou do našich myšlenek.  Zaháníme je většinou hledáním chyb na našem vztahu, partnerce či partnerovi, a omlouváme tak sami před sebou chování, o kterém přeci jen víme, že není zcela čestné.

    Co s načatým životem…..
    Když se rozpadá vztah, bývá to velmi bolestivé, obzvláště je-li důvodem „zrada“ jednoho z partnerů. Člověk si projde různými stádii. Od šoku, zhroucení, sebelítosti, vzteku, touhy po odplatě, vzdoru,  hledání rychlého řešení, až po postupné smiřování se situací,  vyrovnávání se s ní a hledání řešení, co dál se svým životem.
Není divu, že ve velké bolesti člověk sáhne po jednoduchém rychlém náhradním řešení. Nejčastěji chytneme za vlasy první příležitost, kdy se objeví jiný potenciální partner. Přes zranění ale nevidíme, že svým konáním můžeme ublížit jak sami sobě tak i mnoha dalším lidem. Náhradní řešení bývá totiž jen náplastí na zlomené srdce a ne základem pro zdravé partnerství. I když – výjimka možná potvrzuje pravidlo.

    Jak nejlépe léčit otevřenou zlomeninu srdce?
    Univerzální návod na léčbu srdečních zranění asi neexistuje. Nicméně, z poradenské a vůbec i životní praxe si dovolím pár vět, které snad mohou alespoň trochu pomoci:

• Máme-li zlomené srdce, máme také právo na prožívání bolesti, vzteku, vzdoru, je povoleno udělat spoustu chyb, říci spousty slov, která bychom nikdy neřekli, udělat věci, které bychom nikdy neudělali. Jen je třeba promýšlet, co situaci nepomáhá, a zbytečně si tím neubírat energii.
• Otevřené zlomeniny se velmi pomalu hojí. Chce to čas a nehledat rychlá náhradní řešení, která jsou vždy jen práškem tlumícím bolest, ale situaci do budoucna neřeší, ba naopak, komplikují a mohou napáchat ještě více trápení.
• Často pomáhá, pokud se zaměříme sami na sebe a děláme věci, které nám činí dobře. Na každý den si naplánujme jednu drobnost, která nás potěší a snažme se plán dodržet.
• Pokusme se odhánět negativní myšlenky a zkusme cíleně hledat, co je na našem životě pozitivní. Připomínejme si naše dobré vlastnosti, úspěchy, zkusme se i přes bolest usmívat a nezahořknout.
• Najděme si motivaci, například se pokusme naplnit nějaký sen, po kterém jsme dlouho toužili. Kdo ví – když člověk následuje svoji touhu, možná se v jeho životě začnou dít neuvěřitelné věci.
• Říká se, že nevěra je důsledkem déletrvajících neřešených problémů ve vztahu. Asi tomu často tak i bývá, proto může být (po nějaké době) dobré pokusit se pro sebe rozebrat, proč k situaci došlo a jak ji do budoucna, ať již se stávajícím nebo novým partnerem, předejít.
• Pokud dojde k rozpadu vztahu, je vždy lepší, jde-li k němu přistoupit s dávkou pochopení a odpuštění, zejména jsou-li do problému vtažené děti. Rozvod či rozchod vždy nutně nemusí být o nenávisti, handrkování o majetek a jiných zlých věcech. Lidé se mohou přeci domluvit. Ano, bývá to velmi těžké, protože je nutné spolknout pilulku hořkosti a najít sebevědomí k další cestě životem, ale za zkoušku to stojí.
• Nevíme-li si v situaci rady, můžeme vyhledat odbornou pomoc psychologa či psychoterapeuta.
• Věřme, že každým dnem bude otevřená zlomenina srdce méně bolet a bude se hojit. Záleží jen na nás, jakou jizvu nám v životě zanechá. Její velikost totiž do jisté míry předurčuje, zda budeme moci nechat vše zlé za sebou a zda budeme schopni žít opět naplno svůj načatý životní příběh dál.

    … a jak to bylo dál?
    V úvodu jsem slíbila pokračování příběhu paní, říkejme jí Monika, která přišla do mé poradny v situaci, kdy zjistila, že její Nespokojený manžel  má vztah s paní Zlomenou.  Nějakou dobu jsme Moniku doprovázeli ve snaze situaci ustát a vztah zachránit.
Monika zkusila snad vše, co bylo v jejich silách. Čekala, že manžel mimomanželský vztah ukončí. Nestalo se. Nakonec sebrala odvahu a odstěhovala se. Zabralo to!? Nespokojený manžel ukončil vztah s paní Zlomenou, uvědomil si, o co přišel, jak vysokou cenu zaplatil a snaží se, aby se jeho žena s dětmi vrátila.
Jenomže šťastný konec se zdaleka nekoná. Moničina otevřená zlomenina srdce se hojí velmi pomalu. Hojení narušuje velká dávka nedůvěry. Ví, že se musí nejprve srovnat se situací sama a zjistit, zda jizva, která po zlomenině zůstane, jí dovolí obnovit vztah s manželem nebo ne. Uvidíme, co přinese čas.

     Velké přání na závěr…..
     V poradně se setkáváme se spoustou podobných příběhů o vztazích.
Vždy, když příběhy poslouchám, uvědomuji si, jak mají  cosi společného – vyskytuje se v nich mnoho rychlých či náhradních řešení.
Proto bych měla jedno velké přání!
Neberme vztah jako něco, co v případě, že začne skřípat, ihned vyměníme, aniž bychom se pokusili o nápravu.  Nedovolme současné konzumní době, aby nám vzala toleranci, lidskost a ochotu snášet s druhým dobré i zlé. Pojďme žít naše vztahy naplno, podporujme jeden druhého, hledejme vhodná řešení a pokud se rozhodneme žít jiný vztah,  vyřešme nejprve ten předcházející, slušně, dospěle a s patřičnou zodpovědností.

Pokud jsou ve vztahu děti – berme na ně ohledy, protože je taková situace může velmi traumatizovat.